Red
Hráč: Lucy
Wim Gabriel Argeon • Muž • 25 let
○ Sluha Christophera Skonose
Rodina:
» Otec - Lucifer Argeon (člen odboje, bývalý velitel odboje) -mrtvý
» Matka - Elleanor Skonos (stříbrná, královská léčitelka) -mrtvá
» Sestra - Esme Argeon (členka odboje)
Povaha:
Wim je introvertní jedinec, na veřejnosti ale i v soukromí. Nejčastěji ho můžete zahlédnout s němým výrazem v obličeji. Moc se neusmívá, nemá to ani ve zvyku. Je tichý a snaží se jinak než vzhledem nevyčnívat v davu. Často stojí opodál a pozoruje situaci. Tento typ člověka je zkrátka nevýrazný, alespoň o to mu jde, aby si společnost myslela. Jeho zkušenosti ze života a celková minulost jeho rodiny ho postavila do složité životní situace. Otec, velitel odboje a matka z naprosto opačné strany, vážená stříbrná z rodu Skonos a ještě k tomu postavení královské léčitelky. Jejich poměr byl jak jinak než fiaskem. Wim se narodil jako první potomek této dvojice. Vyrůstal do svých 5-ti let se svou matkou na stříbrném dvoře. Lidé nevěděli kdo je jeho otcem, spíše matku prohlásili za lehkou děvu která k dítěti přišla s nějakým opilcem z královské zahrady. Samozřejmě, pomyšlení na to že se jedná o rudého museli skrývat velice pečlivě. To znamenalo že jakékoliv zranění, nebo dokonce i zčervenání nepřipadlo v úvahu.
Od malička ho matka líčila bílým pudrem. Celým 5 let žil jako výše postavený, než do jisté situace kdy sám člen královského rodu uviděl toto tajemství. Wim tehdy spadl ze stromu, pro jeho smůlu v lokaci Archeonu a bez dozoru vlastní matky. Měli ho zabít, jeho matka měla jít na pranýř. Z této události nebyla příliš veřejná záležitost, chtěli to ututlat tím největším způsobem. Wim, dosahující pomalu šesti let, koukal na svou matku která mu věnovala poslední úsměv, než jí královský kat utnul hlavu, která se svalila na zem k jeho nohám. Oči měla stále otevřené a Wim tehdy propadl neústupnému hysterickému záchvatu. Ten kdo má svou matku ochraňovat, zkrátka zklamal. Svého otce neznal. Alespoň do tohoto dne. Nebýt jeho, s největší pravděpodobností by ho také zabili. Zachránil ho s jednotkami odboje, při této akci zemřelo ale spousta členů. Wim, i přes to že byl malý, něco takového si pamatuje až do dnešní doby.
Z toho veselého chlapce se stal naprostý kámen, trénoval v odboji stejně jako ostatní členové. Samozřejmě přepych z bývalého životního stylu ze začátku nezvládal. Sám ale věděl, že je to prostě o zvyku. Aby utišil svou bolest, každý den trénoval. Posiloval, naučil se schopnostem boje tak dobrým, že určitou dobu velel sám oddělené jednotce. Otec splodil další dítě, tentokrát už s ženou rudé krve, když mu bylo sedm let. Tu dívku nikdy za sestru nepovažoval, už jen z toho důvodu že svého otce proklínal. Nebýt jeho, nebyl by on na světě a jeho matka by mohla žít. Tím že byl od malička nemluvný a svou bolest skrýval, utvořil si tak zvané "druhé já" . Jednalo se o rozdvojenou poruchu osobnosti. Byla ta více podnětů k tomu aby došlo k takovéto poruše. Narodil se jménem Wim, jenomže v odboji mu dali nové. Jeho otec a všichni z rudých řad ho znali pod jménem Gabriel. Bylo to i z těch důvodů, aby ho stříbrní už nikdy nevyhledali. Změna jména a ještě k tomu lidský vývoj. Hodně se změnil a o to jim šlo. Nechtěli aby byl v nebezpečí. Bohužel ho tak vystavili ještě většímu. Wimovi se toto stalo v deseti letech.
Wim jako takový je originál, tichý, nevýrazný a všechny další vlastnosti které jsou popsány výše. Zatímco Gabriel je naprosto přesným opakem. Kouří, hodně pije, je hlučný a co víc, násilný. Má vlastnosti Wimových potlačených emocí, které výjdou napovrch. Co víc, Gabriel i přes to že do něj budete řezat a mlátit kdo ví jak dlouho, vždycky se vám postaví na nohy, i kdyby byl polomrtví. Jeho výdrž je obrovská a jeho vychytralost ještě větší. I přes to že je to rapl, nepodceňujte ho v boji. Wimovi naučené věci z bojů jsou mnohem rozsáhlejší u Gabriela, právě z důvodu že nemá zábrany a nebojí se projevit svůj potenciál. Chce být vidět, chce aby ho lidé uznali. Ti dva spolu nikdy neměli nejlepší vztah. Alespoň do jeho 18-ti let kdy mu Gabriel dal více než Wim očekával.
Wim dlouhá léta nebyla spokojený, v prostředí ve kterém žil , s požadavkami které na něj kladli. Stříbrné měl mnohem radši, i přes to co provedli jeho matce, tíhnul k této rase několikanásobně víc. To byl další pocit, který v sobě nedokázal moc potlačovat a Gabriel to věděl, proto vykonal to co byla potřeba. Svého otce zabil a s ním jeho následovníky. Celá jížní část Norty, kterou okupovali a napadali byli svrženi někým z vlastních řad. Wim je udal ke královskému dvoru a hlavu svého otce hodil královi přímo pod nohy. Nikdy neřekl nikomu kdo skutečně je, jaký problém s Gabrielem má a že jeho matka je ve skutečnosti tou Skonoskou, která zradila. Tyto věci si nechával pro sebe.
Ve svých 20-ti letech poznal Christophera Skonose. Jednalo se o jednu akci, oslavu. Sám nevěděl, roznášel tam jenom pití. Sloužil chvíli v královském paláci, takže na sebe narazili tam. Wim byl vždy takový odtažitý, ale v hlavě slyšel onen hlas který ho stále nutil k tomu seznámit se s někým z matčiny strany. Nečekal že by se někdo jako on uráčel k tomu prohodit pár slov s rudou lůzou. Věděl kde je jeho místo, i přes to že Gabriel proti této skutečnosti bojoval. Dalo by se říci, že se snažil udělat dojem. Rok trvalo než se dostal do přízně Skonosů a Christopher si ho zvolil za osobního sluhu. Nedá se říct že byl využívaný pro obyčejné věci. Wim se rok ve službách tohoto muže snažil být tím nevýrazným, ale když se něco déle potlačuje, dělá to ještě větší bordel. Christopher se stal jediným stříbrným který doteď zažil Gabriela, dokonce i tím který se dozvěděl, že Wim vlastně pochází ze stejného rodu, alespoň z matčiny strany. Tento rudý byl vážně cvok. Někdo kdo se nebojí riskovat a zároveň i někdo do koho by jste s Wimovou povahou nikdy neřekli že je schopen činů kterých se napáchal. Nevyzpytatelnost a tajemnost jsou jeho největší silnou stránkou. Od něj zkrátka nikdy nevíte, co můžete čekat. Navíc, oba dva jeho charaktery respektují jenom jednoho jediného jedince. Christopher má vliv na to jak se chová Wim, dokonce i to co podnikne Gabriel, který zpravidla všechny nenávidí, okrem svého pána. S tímto člověkem je to zkrátka...složité a těžké. Ten kdo ho pozná, nebo má pocit že ho zná, udělal největší chybu ve svém životě.