Silver Elite

Hráč: Misaki

Siarl Merin • Muž • 39 let 

Rodina:

» Otec - Maurius Merin (zavražděn)

» Matka - Ziame Sielle

» Strýc - Taron Merin

» Sestry - Justice Merin, Urania Merin (dvojčata)

» Bratr - Walter Merin

Povaha:

Narodil se první a jeho sourozenci přišli na svět až nějakou dobu po něm, kdy mu již bylo 10 let a měl určité vnímání a postavení v rodině. Své sourozence ale začal nenávidět, protože mu vzali veškerou pozornost, kterou dostával předtím než se narodili. Sekl se ve své nenávisti vůči nim, že se rozhodl zdokonalit natolik, aby si získal vůdčí postavení a svého otce dokonce tajně zavraždil. Vložil mu do pití jed, který způsobil nadměrné vázání oxidu uhličitého a tedy ve finále buněčné dušení. Jeho otec se tedy udusil ve spánku a nikdo nepřišel na pravý důvod. Jak plynuly dny bez jeho otce, matka se snažila stále své rodině věnovat, ale to už jí měl Siarl pod palcem stejně jako zbytek rodiny. Když jeho bratr dosáhl 18 let, nelítostně ho poslal na frontu zatímco on si hověl na pozici svého otce. Ke svým sestrám se vždy choval jako ke služkám, obě dvojčata mu podle něj nesahaly ani po kotníky a nedokázaly se proti němu vzbouřit. Plány, které měl se svou rodinou byly natolik dokonalé, že ani on nečekal zvrat, který se stane. Jednoho dne přijel do jejich sídla bratr jejich otce a Siarl byl vyhozen z vedoucí pozice na vojnu, kde při jednom souboji přišel o pravé oko. To ho však nezastavilo v sebezdokonalování, ve zdokonalování jeho taktizace a schopností. Vrátil se po dvou letech zpátky na rozdíl od jeho mladšího bratra a teď se jen snaží získat své postavení zpátky. Vyhostit ze svého sídla svého nepřítele, který ho kdysi porazil a být lstivější než lstivý vrah.

Možná již na první pohled je patrné z jeho výrazu, jak sebestředný, sebevědomý a pohrdavý vůči ostatním vlastně je. I přes jeho handicap - pravé oko, se nepřestal snažit získat to, po čem touží a věřit sám sobě. Možná naopak ho to přimělo se podívat zpět a zhodnotit své chyby, aby je mohl napravit a znovu nedělat. Povahově je však klidný až někdy může působit flegmaticky jako by mu snad na ničem nezáleželo. Není to tak, že by neměl city, ačkoliv to tak vypadá, ale jen vnímá věci jinak, než ostatní a tudíž nikdo nejspíš neporozumí jeho choutkám a nenávisti dokud si neprožije něco podobného. Jeho jediný problém je, že ani když si namlátí, nedokáže mu to srazit jeho ego a sebevědomí. Časem se může stát, že na to doplatí úplně, ale kdy a jak zůstává zatím otázkou. Paradoxem je, že je občas poměrně opatrný na to, co řekne před určitými lidmi. Jeho sarkasmus občas nezná meze, a tak se často stává, že lidi radši couvnou hned než s ním jít do konfliktu. Neznamená to, že by nikdy nebyl vážný, to on umí dost dobře a jeho pohledy mnohé dokáží vyděsit. Není asi úplně vhodné si o sobě myslet, že jste lepší než on, protože jakmile mu někdo přišlápne byť jen malý kousek látky, probouzí to v něm velmi rychlou reakci - prve bude jen lstivě přihlížet, ale pokud se někdo odváží jít proti němu dál, přestane vnímat meze a časem se z jeho lstivosti stane nenávist, která se kdykoliv může proměnit v agresi a to je potom Siarl téměř jako neřízená střela. Může se tvářit, že jej nic nezajímá, ale vlastně vnímá daleko více než by se mohlo zdát. Svou myslí dokáže manipulovat s věcmi a má na to opravdu nadání. Nebo alespoň on si to o sobě myslí. Přestal se již dávno soustředit na daleké cíle, ale začal si dávat postupné cíle, které dosahuje pomalu, ale jistě. Svým způsobem na mnohé může působit jako podivín nebo dokonce psychopat, který se nezastaví před ničím. Jeho strachem je, že jeho snaha přijde nazmar a nic nedokáže, bojí se porážky, proto když jde do tuhého, začne jeho sebekontrola praskat a je tudíž vhodný moment zaútočit vším, co je po ruce. Nedokáže skousnout porážku nebo se z ní alespoň špatně dostává. Když utrží porážku, mohou se stát dvě věci - buď spadne do depresí, kdy rozmluvit ho bude trvat hodně dlouho, nebo naopak začne na sobě pracovat ještě více, aby již poražen nebyl. Vyloženě nedokáže skousnout, když ho někdo neocení, i kdyby ta lichotka byla nucená. Zkrátka je někdy až moc velký egoista a nechává si to rád říkat od ostatních.

Dá se opravdu říct, že je velmi nadaný a chytrý. Od mala ho zajímaly boje, ale ne jen to, zajímaly ho i daleko hlubší věci jako fungování látek, dá se říct, že chemie, biologie, zkrátka přírodní vědy, které v této době ještě nejsou úplně rozvinuté. Když se dostal na frontu byl na jednu stranu dobrým taktikem a na druhou i dobrým bojovníkem v poli. Na frontě ale utržil porážku, kdy při jednom souboji přišel o pravé oko, dá se říct, že mu to dost srazilo ego, ale naučil se to vnímat jako výhru v tom, že jen přišel o oko a ne o svůj cenný život. Dále dokonce vyslýchání nechávali často na něm, i když nedokázal pohlédnout do mysli. Jeho oči mají zvláštní odstín a dokáží nabrat různých výrazů, které naprosto skvěle děsí. Pokud se nesetká s podobným psychopatem jako je on sám, měl by být každý v pozoru před každým jeho pohledem, který se dokáže změnit ze sekundy na sekundu, z klidného vyrovnaného výrazu na děsivý vražedný výraz. Člověk by si nikdy neměl být jistý, co si právě myslí a co udělá. Jeho rozhodnutí jsou dost nečekaná a překvapivá na to, aby je někdo dokonale odhadl. Můžete se mu podívat do mysli, ale místo jasných obrazů uvidíte jen rozmazané šmouhy, které nedávají smysl. Někdo dokonce může tvrdit, že má v sobě další osoby s vlastním svědomím a uvažováním, ale tak tomu ve skutečnosti není. Často vede dialog sám se sebou ve své mysli a vypěstoval si tak svým způsobem vsugerovaný rozštěp osobnosti. Klidně ho zavřete na několik dní do temného místa bez světel, ale nezešílí. Nikdy si totiž díky vlastnímu vytvořenému světu ve své mysli nepřijde úplně sám.

Již bylo zmíněno výše, že Siarl nedokáže mít rád. Jediné co zvládne je nenávidět nebo si vypěstovat k lidem neutrální vztah, ale přímo rád mít nedokáže. Sám by nejspíše měl vědět, co to znamená mít rád a milovat, protože jeho rodiče ho milovali, ale tyto city a jejich významy jsou pohřbené hluboko pod temnotou v jeho mysli i srdci. Kdo ví, kdy to někdo z něj dostane. Může se stát prakticky cokoliv nečekaného v jeho životě i povaze, kterou si tak pečlivě pěstoval po dobu několika let, kdy vyrůstal, ale i po dobu let, které strávil na frontě. To ho naopak možná ještě udělalo více bezcitným, než že by to pro něj měl být trest. Svou téměř vynikající pamětí pro chronologické události, dokáže dost často vyděsit. Najednou vytáhne něco, co se stalo x let zpátky a můžete zírat s otevřenou pusou, ale dokáže popsat, co se stalo s téměř 99% přesností. Nikdo neví, jak to dělá nebo jak je to možné, ale věci u kterých byl, když se udály si zkrátka pamatuje. Má vysokou inteligenci, ale nedokáže jí úplně využít, protože je svým způsobem prostě psychopat. Jeho mysl nefunguje na normálním principu. Miluje pohled na krev a křik nebo slzy ostatních, kterým je způsobena bolest. Rád se na to dívá s úsměvem, jednoduše ho to velmi uspokojuje, když někdo trpí a nemusí k tomu mít ani žádný pořádný důvod. Být jeho oběť znamená mnoho utrpení, ale být jeho přítel také nevynese žádné výhody. Nepostaví se za nikoho v nouzi, i když ho nazval svým přítelem. Spíš on čeká, že mu přátelé budou pomáhat. Ale ve své podstatě přátelství pro něj nemá význam, i když mu člověk rozumí, chápe a akceptuje jeho sadistické sklony. Zažil za svůj život jen jediné přátelství, ale o svého přítele přišel kvůli sobě a kvůli své nenávisti. Možná je to někde hluboko v něm ukotveno a stále ta rána krvácí, ale každopádně je to někde zastřeno tou temnotou uvnitř něj. Rád přemýšlí o smyslu života a důvodech rozdělení lidí na "dobré" a "špatné", ale sám sebe nikdy nikam nezařazuje. Často se chová dokonce, jako by se ho nic z dění kolem netýkalo, a tak zvládne dlouhou chvíli jen stát, přihlížet a přemýšlet, dokud ho to neomrzí nebo nepřijde na způsob jak situaci udělat zábavnější, ale jeho vlastním způsobem. Poměrně rychle ztrácí trpělivost a věci vždy po chvilce odloží, protože ho přestanou bavit, pokud přímo nejsou pro něj úplně zajímavé. Ačkoliv nikdy u ničeho nevydrží příliš dlouho a z bojů někdy prostě vycouvá jen proto, že ho to přestalo bavit. Není to zbabělec, spíše má svůj vlastní způsob myšlení, kterému ani od sám přímo nerozumí. Nedokáže skočit na hry ostatních, vždy si radši jde po svým, i když ho někdo varuje. Potřebuje si svůj nos narazit sám. Má svou tvrdou hlavu a kdo ví, kdy si dojede na svá rozhodnutí natolik, že ho to bude stát život. Nemá strach ze smrti, pro něj to neznamená konec, ale začátek. Zkrátka je někdy o krok napřed, protože velmi často přemýšlí nad tím, co by dělal kdyby, ale navíc dokáže rychle vymyslet strategii, i když je pod tlakem, takže chytit ho dává opravdu dost zabrat. Kdo by ale stál o takového cvoka ve svém žaláři?