Silver Elite

Hráč: Rice

Raphaël Merandus • Muž • 27 let


Rodina:

» Matka - Jury Samos

» Otec - Gabriël Merandus (mrtvý)

» Nevlastní otec - Alastor Arven

» Nevlastní bratři - Ethan, Mario Arven (mtrvý)


Vzhled:

Raphaël i přes svou vychrtlou postavu v dětství dorostl do nadprůměrné výšky 190 centimetrů, za kterou se v kombinaci s jeho štíhlou, atletickou postavou a symetrickou tváří vůbec nemusí stydět. Dominantou jeho obličeje jsou jednoznačně oči, lesknoucí se pod hustým, rovným obočím, a jejíž duhovka je zbarvena do temně modré barvy, připomínající večerní oblohu nejen její barvou, ale i její chladností a tajemností. Ve společnosti více neznámých jsou koutky jeho tenkých rtů vždy zvednuté do malého, sympatického úsměvu, odhalující jeho společenskou náturu. V očích ostřejších pozorovatelů však tento přátelský projev připomíná spíše uštěpačný úšklebek. Jeho celkový vzhled přímo odráží jeho povahu. Ať už se jedná o délku jeho nazlátlých vlasů, či tvaru obočí a nehtů, všechno musí být perfektní do posledního milimetru. Holí se a dopřává si horkou koupel každý den. Neexistuje den, kdy by vyrazil neupravený a špinavý ze svého domova. I přes to, že kouří jak fabrika, tak si dává velký pozor na to, aby po cigaretách nikdy nepáchl. S pomocí parfému samozřejmě, který mu dává jeho charakteristickou vůni - vůni hřejivého santalového dřeva.

I když o tom nemluví, není příliš těžké si všimnout, že má jistou zálibu v módě. Jednak z toho, jak se oblíká, ale také z toho, jak moc ho zajímá, co mají ostatní na sobě. Vlastní nepřeberné množství sak, bot, kalhot, košilí a dalších kousků oblečení. Vše v nejrůznějších tmavých odstínů modré a bílé. Vše ušité na míru z krásných kvalitních látek. Nic však není oslňující samo o sobě. Tyto jednoduché kousky obohacuje jednoduchými pánskými šperky. Od manžetových knoflíků a kravatových spon, až po prstenů ze zlata, platiny a dalších drahých kovů, zdobenými ještě dražšími kameny. Při venkovních vycházkách sáhne ještě po klobouku a brýlích s průhlednými zornicemi, ty však plní funkci praktickou nežli estetickou. Nezbytností jsou rukavice, které nosí i dost často celý den ve svém domově a sundává si je jen, když jde spát.


Minulost, povaha:

Raphaël je jedináčkem své rodiny a odjakživa byly na něho kladeny vysoké nároky. A proč by ne, vznikl spojením dvou nejvlivnějších rodů Norty, hned po rodu královském a zároveň byl silnějšího pohlaví. Svou rodinou byl také ale chtěný, a tudíž také rozmazlován a dopřáván spoustu pozornosti, pokud je dokázal uspokojit. Jeho mysl se vyvíjela a stárla mnohem rychleji ve srovnání s ostatními dětmi, i staršími chlapci, tudíž rychle pochopil, že musel udělat něco pro to, aby získal souhlas a lásku rodičů a rodiny. Již od mala se snažil splnit všechna jejich očekávání, i když to mnohdy bylo velmi těžké, ale vždy to stálo za to. Nebo si to alespoň myslel, až do té doby, než jeho otec nezačal veřejně obhajovat práva rudých. Snad naivně očekával od své ženy pochopení a podporu, byť se nevzali kvůli lásce, ale kvůli majetku a moci. Proslavil se mezi stříbrnými jako naprostý blázen a odpadlíka, jehož jméno nevyvolávalo strach, ale odpor. I malý Raphaël viděl jen zrádce, při pohledu na tělo otce, visícího na Caesarově náměstí. Po tomhle incidentu Jury Samosová změnila zcela přístup ke vlastnímu synu, který byl tolik vzhledově podobný jejímu zbabělému manželovi a trvalým důkazem toho všeho, co se stalo. Kazilo jí to reputaci a toho nemohla dopustit. A tak se znovu se vdala, tentokrát za lorda Arvena a porodila mu dvojčata. Na Raphaëla zapomněla. Byla ale šťastnější než kdy předtím. V tuto dobu byl Raphaël velmi izolovaný a osamělý. Ani jeho nejbližší s ním nechtěli mít nic společného, nýbrž ostatní stříbrní. Nerozuměl, proč měla matka dvojčata mnohem radši než něho, i když byl ve všech ohledech lepší. A najednou měl pocit, že už nestačil.

Díky ní se mu začal tvořit jistý komplex méněcennosti, který mu zůstal až dodnes. Je to hluboký pocit vnitřní nejistoty a nedostatečnosti, který ho zažírá zaživa. Je přesvědčen o tom, že je ve všech ohledech podřadný vůči ostatním, a tudíž se musí neustále obhajovat a dokazovat své schopnosti. Klade na sebe až příliš vysoké nároky, často se s ostatníma srovnává a až nezdravě se trápí tím, co si o něm myslí ostatní. Občas i malý projev nesouhlasu druhé osoby je pro něho velmi nepříjemné. A ať dělal cokoliv, nikdy se nemohl toho pocitu zbavit. Nemohl se s ním nikdy smířit, nedokáže akceptovat to, kým je. A tak tuto slabost před ostatními zakrývá maskou křehkého sebevědomí neboli až nadměrné arogance. Nikdo nechce být přeci vnímán jako slabý a nejistý, normální člověk se bojí ukázat svá slabá místa a nejistoty, Proto je alergický na veškerou kritiku. Nesnáší, když ho někdo poučuje, podceňuje a ukazuje na jeho nedostatečnosti. Jako typický cholerik jsou jeho reakcemi na tyto podněty vždy velmi agresivní. V těchto momentech ho emoce kontrolují více, než on je. Naštěstí se svojí výbušnou povahu naučil do jisté míry ovládat. Nebo lépe řečeno, potlačit, většinou s pomocí cigaret. Ovšem potlačené emoce se hromadí, až je jimi úplně naplněný a nakonec vybuchne, intenzivně. Vztek si vybíjí na věcech - živých i neživých. Stává se nepředvídatelným a jakýkoliv pokus ho uklidnit je naprosto marný. Tento stav ale dlouho nepřetrvává a během pár minut se dokáže sám uklidnit. Nedrží si záště a pokud s ním budete trávit hodně času, zjistíte dost lehce jeho hranice.

Komplex vede k další jeho výrazné vlastnosti - extrémnímu perfekcionismu. Tato vlastnost mu mnohdy zatěžuje život. Tráví nad věcmi dvakrát tolik času, dbá i na nepodstatné detaily a rozplývá se, pokud věci nejsou tak, jak mají být. Pokud ale má nad věcmi naprostou kontrolu, je spokojený. S touto posedlostí souvisí také jeho lehký případ mysofobie, který je také důvodem, proč neustále nosí neustále rukavice. Kromě jeho vzhledu musí být i každý koutek jeho sídla čistý a bez chybičku. I od svých rudých sluhů očekává naprostou dokonalost, netoleruje ani ty nejmenší chyby, a i kdyby se něco takového přesto našlo, nezapomíná na pořádný trest před okamžitým vyhazovem. Pevně věří v nadřazenosti své rasy. Tento šovinista je přesvědčen o tom, že jediným důvodem, proč existuje rudý lid je ten, že to tak jeho rasa chce. Potřebují přeci někoho, kdo bude dělat všechnu tu špinavou práci za ně. Takhle jednoduše by se dalo shrnout, celý jeho přístup k rudým.

Když dovršil Raphaël dvanáctého věku, došla mu trpělivost. S každým dnem strávený v sídle Arvenů nesnášel obraz té šťastné rodinky, jejíž součástí nemohl nikdy být, mnohem víc a víc. Díky své tvrdé práci v něm jeho dědeček - starý, ale bystrý lord Merandus - viděl potenciál a konečně ho po dlouhém přesvědčování vzal pod své křídlo. V tomhle období se také setkal s chlapcem, který v něm dokázal vyvolat pocity, které mu byly zcela cizí.

Tento inteligentní zaříkávač byl odjakživa zvídavý. Je to jako kdybyste postavili truhlu s barevnými, lesklými hračky před malým, rudým dítětem, který si dosavad mohl jen hrát s hlínou a klacky. Byla to jen čirá náhoda, že pro zaříkávače byla touhle truhlou plná záhad živá lidská mysl. Milerád se hrabal v hlavách ostatních, zkoumal své limity a snažil se je překonat. A tak když se mu jednoho dne do rukou dostal jezeřanský animo stejného věku, využil té příležitosti naplno. Nemusel ho pojmenovávat, protože jeho nová loutka již měla jméno, které se mu velice líbilo - Mikael. Jeho plánem bylo se naučit ovládat zvířata skrz něho. Stále ale musel myslet na rodinu matky. Jednoho dne se mu do hlavy vkradl šílený nápad. Pokud nemohl patřit do jejich veselé rodinky, tak zbývalo jediné, co mohl udělat. Zničit ten krásný obraz. S pomocí schopnosti Mikaela poslal do postele jednomu z dvojčat jedovaté hady. Malé tělo dítěte hadi tolik pokousali, že během noci nedokázal vydat ani hlásek a našli ho až ráno, zeleného a mrtvého. Raphaël si myslel, že po tomhle bude konečně spokojený. Ale když viděl naprosto zdrcující tvář své matky, nedokázal být šťasten. Není psychopat bez citů. Odbitá výchova ho ale neudělala zrovna nejrozumnějším v tomhle oboru. Často má ve vlastních citech zmatek, zvlášť pokud se jednají o složitější emoce, které vzácně cítí, a tak je zanedbává a ignoruje. Je přesný typ člověka, který si hodnotu některých věcí uvědomí až tehdy, když je ztratí. A také se to stalo, když Mikael jednoho dne zmizel. Zradil ho a on několik dní zuřil, ale nakonec se s tím smířil, jako s permanentní absencí matky a otce. I tentokrát ale nedokázal své city rozluštit. Nikdy se však neztratily, jen byly hluboko pohřbeny a zapomenuty. Nezačaly se dostávat na povrch, až do té doby, než opět potkal anima ve své dospělosti. Přál jim osud.

I přes všechny jeho slabiny je Raphaël jednoznačně člověk společenský, který lehce navazuje vztah s ostatními lidi a je rád středem pozornosti. Má široký přehled v mnoha oborech - od politiky, obchodování, bojových strategiích až po milostné skandály a klepy, snad o čemkoliv se dokáže rozpovídat. Díky své dobré paměti si nedokáže jen zapamatovat jména a tváře nespočet lidí, kteří se kolem něho mihnou, ale i všemožné detaily o nich. Využívá je ve svůj prospěch, aby zapůsobil a vyvolal dojem, že vnímá dotyčného jako někoho speciálního, tak i mnoho dalšími způsoby. Svá slova umí volit a kroutit jako mistr, přizpůsobuje je svému posluchači a ani s prázdnými lichotkami nešetří. Dokáže ve vás vyvolat pocit, jako kdybyste byli staří přátelé i bez své schopnosti a také vám bude tvrdit, že jimi skutečně jste. Pravdou ale je, že ve svém podvědomí je sám - nemá žádné přátele. Raphaël totiž nedokáže přijmout vyvážený vztah a akceptovat, že je někdo na stejné úrovni jako on, ba dokonce i vyšší. Ale nakonec ho bude člověk vždy vidět v dobrém světle, ať už dobrovolně, či ne. I starého lorda Meranduse si omotal kolem svého prstu. Synovce si oblíbil natolik, že mu vrátil titul, který nikdy nezdědil kvůli činu svého otce a Raphaël časem umlčel všechny hanlivé hlasy vysmívající se jeho rodině.

Během dlouhých let strávené ve vyšší společnosti si vytvořil silnou závislost na nikotinu. Vždy u sebe nosí slušnou zásobu cigaret a pár cigár. Cigarety po rychlé ztlumení důsledků závislosti, cigára pro delší prožitek této uvolňující látky. Co se týče jeho dalších volnočasových aktivit, v těch není vybíravý. Jeví zájem o všechno, co je zrovna v "módě". Tyto aktivity však vykonává, jen protože je vykonávají jeho vrstevníci. Zapamatovává si jména obrazů a jejich bezvýznamných autorů proto, aby vždy věděl, o čem je řeč. Zdokonaluje se v boji a lovu jen kvůli pocitu superiority, který získá, když protivníka porazí nebo uloví větší kořist. Nic víc, nic míň. Stalo se to pro něho přirozené nutit se k věcem, které ho sami od sebe vůbec nebaví nebo nezajímají. A tak jsme se opět vrátili k jeho komplexu. Jediná věc, která ho skutečně baví, kromě módy a kouření, je trávení času ve společnosti druhých. Mezi stříbrnými, kteří se svými bledými, arogantními tváři nesmírně podobají jeden druhému, ale jejichž mysli skrývají nespočet fatálních slabin a tajemství, kterých se může Raphaël jediným mrknutím zmocnit.