Nyami Miamyar
Služebná / Členka odboje

Nick: Vanilla

Jméno: Nyami Miamyar

Pohlaví: Žena

Věk: 19 let

Rodina:

Otec - Elen Miamyar (dříve byl kovář, později se přidal k odboji. Zemřel v bitvě o Cancordu).

Matka - Erralei Miraqirelle (dříve bývala služebnou v samotném Archeonu, později se připojila k odboji jakožto špeh samotné královské rodiny. O rok později byla pověšena společně s pár dalšími na Caesarově náměstí jako hrozba pro ostatní rudé poddané).

Bratři - Coryn Miamyar (společně s Nyami pokračují ve stopách své mrtvé matky a sbírají pro odboj informace přímo ze samotné jámy lvové v Archeonu).

Raeran Miamyar (s otcem se připojil k odboji a po jeho boku také zemřel v bitvě o Cancordu).

Orryan Miamyar (jako jediný se nepřidal k odboji, byl odveden v osmnácti na frontu, kde také ani ne rok po odchodu zemřel).

Sestra - Stephanie Miamyar (stala se služebnou v Přístavní zátoce u rodu Osanosů. Po smrti matky spáchala sebevraždu).

Práce:

Služebná v Archeonu, zároveň je členkou odboje. Pracuje pro ně jako špeh v hlavním městě.

Povaha:

Nyamiino dětství nebylo vůbec jednoduché, stejně jako tři čtvrtě rudé populace v Nortě. Ačkoliv její matka pracovala jako služebná pro samotnou královskou rodinu a přišla si na dost dobré peníze, nestačilo to pro uživení docela početné rodiny. V zimě sice nemrzli díky otcově kovárně, ale stále jim chybělo něco k jídlu. Když se její rodiče připojili k odboji, neměla ještě v té době moc rozumu a neuvědomovala si veškeré problémy a právní nerovnost kolem. Ze školy měla tak trochu ,,vymytý" mozek. Učili jí, že stříbrní jsou bohové a ona jim musí sloužit, no ve svých čtrnácti přišla na to, že tihle bohové nejsou milosrdní. Když jeden z jejích bratrů odešel na frontu, bylo to jako by s ní odešel kousek jí samotné, své sourozence milovala stejně jako rodiče, a když přišla zpráva o tom, že zemřel, v Nyami vzplanula jiskřička jisté nenávisti. Od onoho dopisu to s její údajnou láskou k "bohům" šlo od desíti k pěti, stříbrné nesnášela každým dnem více a začala je proklínat v den, kdy spatřila matčino oběšené tělo na náměstí. Byl to pro ní jistý zlom, který jí donutil pokračovat v jejích stopách. Díky tomu, že její rodina pracovala pro odboj už delší dobu, nebylo pro Nyami složité se k nim taktéž připojit, naopak jí odbojáři uvítali a nahradili jí místo její matky. No Nyami se nenechá tak lehce prozradit a chytit, je chytrá a lstivá, a už teď ví, že nechce aby se její tělo houpalo v slabém větru ve městě. Ve své rudé uniformě tudíž nosí vždy malinký váček s jedem, který jí slouží jako jistá smrt, pokud by jí chytili.