Silver Elite

Hráč: kiro_ethane

Branchyel Haven • Muž • 35 let •

Rodina:

» Otec: Theodor Haven

» Matka: Alexanda Welle

» Strýc: Ulrich Haven

» Teta: Astrid Nolle

» Sestřenice: Nymra Haven

Povaha:

Když projdete okolo Branchyela, máte pocit, že egocentričnost, která z něj vyzařuje je tak nakažlivá, že se z vás stal minimálně ze třetiny tak namyšlený člověk jako je právě on. Výrazné líčení se dosti pere v kontrastu s jeho klasickým oblečením černé barvy. Vždy když přijde někam do společnosti tak právě už jen jeho výraz budí poprask a pohoršení všech okolo stojících lidí. Už si vyslechl už mnoho promluv do duše o tom, že je již dospělý a všechna tíha povinností padá na jeho ramena, ale těmto lidem pouze nabídne pohrdavý pohled.

Ačkoliv vypadá jako zjev ze špatného plátku o kosmetice, případně jako experiment šílené maskérky je hrdý na svůj původ a na svou rodinu a na jakoukoliv pomluvu či sebemenší náznak útoku je nesmírně háklivý a na odplatu člověk, který jej rozhořčil nemusí dlouho čekat. Jako chlapec měl bezproblémové dětství. Nikdy neměl problém s tím, aby měl cokoliv si jen požádal. Ať už se jednalo o vůz, oblečení, lekce šermu a nebo lekce střelby. Má velký vztah k hudbě a potrpí obzvláště na houslisty. Sám se pokoušel se naučit hrát, ale nikdy neměl dost trpělivosti na to, aby se z něj stal plnohodnotný umělec. Kdybyste ale potkali Branchylea v soukromí, zjistíte, že se jedná o dosti plachého jedince, který je spíš samotářem. I k tomu častokrát využíval své schopnosti, když například jej chtěl učitel zkoušet. Ve chvilce nepozornosti učiteli utekl z hodiny naprosto nepozorovaně a schovával se v prádelně otcova sídla. Samozřejmě se po nějaké době přišlo na jeho skrýš a on byl náležitě pokárán. Na druhou stranu byl otec rád, že trénuje schopnost jejich rodu.

Ve svém životě neměl nutkání s kýmkoliv vytvářet silnější pouta, pokud se nejednalo o rodinu a možná proto do této chvíle nikoho nemá a ani nikdy, kromě jedné náhodné známosti, neměl. Tehdy to byla pouze rudá služka, která doufala, že by snad mohla stát jeho ženou, ale pro něj to bylo pouze opilecké povyražení, které sám sobě ještě dlouho předhazoval. Rudí pro něj byli pouze bezvýznamnou sortou existencí. Nehnusili se mu, ale nemiloval je. Byli mu prostě fuk. Měli hlad ? No a ? Vypálená vesnice ? Co já s tím ? Dokud to nedělalo špatnou tvář jeho rodině, bylo mu to jedno.

Jak už bylo řečeno, tento lehce pohublý a vysoký muž měl dvě od sebe naprosto odlišné povahy. Nabubřelý a nafoukaný ve společnosti, zamlklý a dá se říci, že i lehce přívětivý v soukromí. Ale poslední dobou, co tráví více času v domě svého strýce je na něj vyvíjen tlak. Je nucen najít si ženu, jinak mu ji vybere on sám. Proto se je poslední dobou dosti nepříjemný i při běžné konverzaci, ale ti co ví, jaké je povahy jsou mu to schopni prominout. Arogance, strach, extravagance, snaha se ztratit v davu. Tak nějak by se dal popsat muž jménem Branchyel Haven.